1. Úvod

1. Přehled možností

• Legislativní opatření, vytvářející obecné podmínky a stanovující obecné povinnosti a zákazy, které ve svých důsledcích povedou k omezení kontaminace prostředí.
• Koncepční opatření, spočívající v cíleném hledání méně škodlivých nebo neškodných látek, které mohou nahradit ropné látky zcela, nebo alespoň ve vybraných případech a situacích.
• Provozní opatření, stanovující zásady správného zacházení s potenciálně nebezpečnými látkami při jejich výrobě, dopravě, skladování, manipulaci, užití i likvidaci zbytků, obalů a pomocných materiálů a stanovující zásady řešení mimořádných a havarijních situací.
• Konstrukční opatření, tj. takové konstrukce, které vyloučí nebo omezí úniky nebo zamezí uniklým látkám dostat se do prostředí. Do této skupiny opatření lze zahrnout např. zdvojení stěn zásobních nádrží, záchytné prostory v místech možných úniků, volba vhodného tvaru obalů a nádrží a tvaru a umístění vyprazdňovacích otvorů vylučujícího možnost nevyčerpatelných zbytků, izolace manipulačních ploch a prostorů, zabraňující možnosti prosáknutí či protečení ropných látek mimo izolovaný prostor aj.
• Technicko-organizační opatření, která povedou ke správnému zacházení se stroji a zařízeními používajícími nebezpečné látky, ke snižování úniků těchto látek na skutečně nezbytná minimální množství.

1. Použití biologicky degradovatelných hmot

• primární zemědělskou a lesnickou produkci, tj. rostlinnou a živočišnou výrobu, chovy dobytka, drůbeže a ryb,
• oblasti zdrojů pitné vody, výroba nápojů,
• zahradnictví,
• potravinářský a krmivářský průmysl,
• městskou hromadnou dopravu,
• zpracování a využití odpadů a druhotných surovin,
• čištění odpadních vod aj.

• zemědělské a lesnické stroje,
• stavební stroje,
• stroje pro vodní stavby,
• stroje pro potravinářský a krmivářský průmysl (míchací a balicí stroje),
• dopravní a manipulační prostředky,
• jeřáby, nakladače a vysokozdvižné vozíky,
• stroje a zařízení pro úpravu vody,
• komunální stroje a zařízení,
• lodě, motorové čluny,
• stroje a zařízení pro tvorbu a úpravy krajiny,
• stroje a zařízení pro horské oblasti aj.

Lze se rovněž domnívat, že vhodnost či nevhodnost užití biologicky degradovatelných provozních hmot nelze za současného stavu poznání všech s tím spojených otázek objektivně posoudit. Především z tohoto důvodu se jeví jako účelné, aby byla celá problematika dále zkoumána, a to jak z pohledů dílčích, tak i celkových a globálních.

1. Snížení úniků maziva

Relativně snadné je zavedení nejrůznějších technicko organizačních opatření, která povedou ke správnému zacházení se stroji a zařízeními používajícími nebezpečné látky, ke snižování úniků těchto látek na skutečně nezbytná minimální množství. Mezi tato opatření lze zahrnout také zařízení a postupy pro zlepšené využití maziv.

Mazivo se z mazacích míst uvolňuje vytlačováním, vytékáním, odkapáváním, vymýváním, odpařováním. Zejména při občasném (nárazovém) mazání dochází obvykle k přeplnění mazacích míst a větší část maziva se přímo dostává do prostředí. V souhrnu jsou to značná kvanta maziv, která jsou rozptylována po silnicích, železnicích, řekách a mořích, polích i do vzduchu.

K zařízením, již vyvinutým natolik, že je možno je ve vhodných případech ihned užít, patří centrální mazací systémy a automatické dávkovače maziva.

1. Centrální mazací systémy

Centrální mazací systémy slouží pro mazání mazacích míst tukem nebo olejem nebo olejovou mlhou. Konstrukce jsou rozmanité, princip činnosti je tento: mazivo je dodáváno centrálním zdrojem do vedení k rozdělovačům, rozdělováno k dávkovačům a nuceně dodáváno do jednotlivých mazacích míst. Funkce každého dávkovače může být signalizována, tím je zajištěno, že žádné mazací místo nezůstane nemazáno. Pravidelným domazáváním při funkci (pohybu) mazaných ploch dochází k mnohem lepšímu pronikání maziva na tyto plochy. To pronikavě zlepšuje kvalitu mazání a využití maziva. Je-li centrální mazací systém vhodně navržen a naprogramován, umožňuje snížit spotřebu maziva na 10 - 20 % spotřeby při periodickém mazání běžným způsobem, prodlužuje životnost mazaných míst a zlepšuje jejich spolehlivost, redukuje lidské chyby a selhání.

Centrální mazací systémy jsou široce použitelné. Jednou z možností jejich uplatnění je použití pro mazání podvozků nákladních automobilů a jejich nástaveb. Pro tyto aplikace se používají tzv. progresivní centrální mazací systémy. Pracují s tlaky až 25 MPa, což zaručuje spolehlivou dopravu maziva do mazaných míst i při větších délkách rozvodných potrubí a v zimním období, při používání mazacích tuků až do konzistenčního stupně 3. Schema progresivního centrálního mazacího systému na tahači LIAZ je na obrázku 1.

Centrálním zdrojem tlakového maziva je elektromotorem poháněná jednotka s pístovým čerpadlem. Mazivo je v progresivním rozdělovači rozdělováno k jednotlivým progresivním dávkovačům. Z dávkovačů je vedeno k jednotlivým mazacím místům. Dávka maziva při jednom domazávání je dána průměrem a zdvihem pístu progresivního dávkovače. Řídicí a kontrolní jednotka registruje dobu provozu tahače a uvádí centrální mazací systém periodicky do činnosti, jakmile uplyne nastavená hodnota. Monitoruje také pohyb každého pístu každého dávkovače a v případě, že se některý píst přestane pohybovat, avizuje to řidiči vozidla. Kromě doplňování maziva nevyžaduje systém žádnou další obsluhu.



 

2. Automatické dávkovače maziva

Automatické dávkovače maziva mohou velmi dobře vyřešit mazání tam, kde jsou extrémní podmínky pro mazání, např. těžko přístupná mazací místa, prašné, nečisté či vlhké prostředí, sezonně pracující stroje, stroje odlehle dislokované, stroje pracující pouze s občasnou kontrolou. Protože se do dávkovačů používají různá maziva včetně maziv zdravotně a hygienicky nezávadných a biologicky rozložitelných, lze je použít na zemědělských, lesnických a stavebních strojích, v hornictví, v cementárnách, papírnách, tiskárnách, pivovarech, mlýnech, mlékárnách, čističkách vod aj.

Automatický dávkovač maziva je v podstatě konzerva, obvykle s obsahem 120 cm3 maziva (tuku nebo oleje). Spodní strana je tvořena kuželovým průsvitným víčkem s vývodem opatřeným závitem G 1/4". Na vrchní straně je vnitřní závit, do kterého se zašroubuje tzv. startovací šroub. Tím se do komůrky, oddělené od maziva pístem, vpraví druhá složka směsi, která začne vyvíjet plyn. Ten tlačí na píst a pomalu vytlačuje mazivo do mazacího místa. Podle použitého startovacího šroubu dojde k vyprázdnění celé náplně za různě dlouhou dobu (1 až 12 měsíců). Mazané místo je nepřetržitě, ale velice pomalu, doplňováno mazivem. Automatický dávkovač maziva pracuje v každé poloze, při teplotách v rozmezí - 15 až + 65 oC.

1. Závěr

Technickými inovacemi je možno zvyšovat účinnost a spolehlivost při současném snižování nepříznivých důsledků i u tak tradičních činností, jakými je provoz a údržba strojů. Ovšem i pro nová řešení platí, že nejsou automaticky universálně vhodná, ale že jejich vhodnost je nutno posuzovat v konkrétních souvislostech, z pohledu technického i z pohledů dalších.

 

2. Literatura

1. HERLE, J. - BAREŠ, P.: Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění. SNTL, Praha, 1990, 208 s., ISBN 80-03-00587-6
2. Informační materiály firem TRIBOS, DELIMON, PERMA.
3. POŠTA, J.: Technologie údržby a oprav strojů. ČZU, Praha, 1996, 196 s., ISBN 80-213-0248-8
4. POŠTA, J. - HAVLÍČEK, J. - ČERNOVOL, M.: Renovace opotřebených strojních součástí. /Vědecká monografie/. MF VŠZ, Praha, 1991, 144 s.
5. POŠTA, J.: Provoz a údržba strojů z ekologického pohledu. In: Sborník mezinárodní konference "Aktuální otázky současného zemědělského a lesního hospodářství". ÚZPI, Praha, 1995, s. 69-70.