Provoz a údržba strojů z ekologického pohledu.

Josef Pošta

Při provozu a údržbě strojů vzniká řada ekologických problémů, které plynou z těchto skutečností:

· Každý stroj při svém provozu spotřebovává energii. S tím je spojena přímá nebo nepřímá produkce látek, považovaných za škodliviny.

· Každý stroj při svém provozu spotřebovává provozní hmoty (paliva, maziva, chladicí média, jiné pracovní látky). Ty jsou rovněž škodlivinami.

· Každý stroj je sám zdrojem látek, které se mohou stát škodlivinami. Jsou to jednak provozem znehodnocené provozní hmoty (opotřebovaná maziva, chladicí kapaliny aj.), vyměňované prvky strojů (filtry, pneumatiky, akumulátory aj.), látky, které se při provozu uvolňují (kovový či nekovový otěr, unikající výpary a aerosoly provozních hmot, konzervační a nátěrové hmoty, řezné kapaliny aj.), materiály, ze kterých jsou vyrobeny jednotlivé součásti strojů, které zůstanou po vyřazení stroje z provozu (kovy, plasty, sklo, textil, dřevo, kůže, pryž, kompozity, elektronické součásti aj.).

Z řady důvodů není možné uvedené skutečnosti ponechávat bez povšimnutí a neřešit problémy, které vyplývají z pouhé skutečnosti, že stroje jsou vyráběny, provozovány a vyřazovány. Řešení těchto jednotlivých problémů jsou různá a teprve v současnosti se jim začíná věnovat systematická pozornost. To vede jak k vývoji různých technologií, tak názorů a regulačních opatření. Lze konstatovat, že dosud není na celou tuto problematiku jednoznačný náhled a že praktická řešení jsou velmi různá, mnohdy žádná. Jistou nadějí z globálního pohledu je, že problematika začíná vstupovat do obecného povědomí a že stále více lidí si závažnost celé situace uvědomuje.

Současný trend vývoje názorů a přístupů k této stránce působení činnosti lidí na životní prostředí lze charakterizovat principem, že "výrobce je zodpovědný za svůj výrobek po celou dobu jeho existence, od konstrukčního návrhu až po jeho likvidaci po vyřazení z provozu". Tento princip je uplatňován různými způsoby a formami a v praxi se také různě projevuje. Jedním z těchto projevů je vznik specializovaných firem, které v této oblasti podnikají.

Příkladem může být firma HANS SCHMIDT GmbH & Co, Fürth, SRN. Tato firma se zabývá odstraňováním použitých olejů, tuků a olejových filtrů. Oleje, soustředěné předem (např. v autoservisech, dílnách, benzinových čerpadlech) jsou vlastními i najímanými cisternovými automobily dopravovány do podniku. Po analýze vzorků jsou vypuštěny do jedné ze tří skupin nádrží. Skupiny nádrží jsou tyto:

1. Pro oleje bez nebezpečných příměsí, vhodné k regeneraci. Tyto oleje se po dalších potřebných úpravách prodávají do rafinerií k regeneraci. Úpravy spočívají především v odstranění mechanických příměsí, případně vhodném mísení. Za tyto oleje firma dodavatelům platí.

2. Pro oleje bez nebezpečných příměsí, nevhodné k regeneraci. Po potřebných úpravách prodává firma tyto oleje jako palivo do vybraných a schválených kotelen. Za tyto oleje jejich původci (dodavatelé) firmě platí (mírné) poplatky. Firma garantuje jejich vhodnost ke spalování z ekologického hlediska.

3. Pro oleje s nebezpečnými příměsemi (v současnosti především PCB a těžké kovy). Tyto oleje firma zpracovává do skupin s typickou škodlivinou nebo kombinací škodlivin a dodává je ke spálení do speciálních, předem určených zařízení. Tam jsou spalovány za velmi vysokých teplot a spaliny jsou ošetřovány předepsanými postupy, podle druhu škodlivých příměsí. Za tyto oleje jejich původci firmě platí. Za jejich spalování firma spalovnám rovněž platí.. Tyto poplatky jsou jí státem kompenzovány.

Zmíněná firma zpracovává také použité filtrační olejové vložky, které odebírá z autoservisů a dopravuje je v kontejnerech, uzavřené ještě do polyetylénových obalů. Filtrační vložky se mírným slisováním zbaví většiny oleje. Potom se na kladivovém drtiči rozdrtí, magneticky se separuje ocelová drť od drtě papírové s příměsí pryže. Separovaná drť se lisuje vysokým tlakem do briket. Papírové brikety se dodávají do předem určených spaloven, ocelové brikety se dodávají k hutnímu zpracování. Oleje se zachycují a zpracovávají stejně jako oleje přímo vykoupené.

Uvedený příklad lze považovat za řešení, v současnosti vyhovující, u použitých olejů, tuků a filtrů. Stále však zůstávají další škodliviny, vznikající v důsledku existence a provozu strojů. Zneškodnění či využití některých je již poměrně uspokojivě vyřešeno, (např. zpracování kovových zbytků strojů, vyřazených pneumatik a jiných pryžových součástí), jiné na řešení teprve čekají.

Je nesporné, že situaci mohou pozitivně ovlivnit vhodná regulační opatření správních orgánů všech druhů a na všech úrovních, ale ještě významnější je odpovědný, poučený přístup podniků a občanů.

Adresa autora: Doc. ing. Josef Pošta, CSc.

technická fakulta

Česká zemědělská univerzita v Praze

165 21 Praha 6 - Suchdol